Řešenou plochou je přímé okolí obecního úřadu – jednoznačně důležitá plocha se stávajícím naprosto nevyhovujím konceptem. Prostor s aspirací „náměstíčka”, veřejného prostoru a funkcí (neexistujícího) centra celé obce. Drobné zelené plošky obklopující budovu úřadu, předprostor s možností vytvoření místa setkávání, klidného spočinutí, důstojný nástupní prostor úřadu…

Návrh se zabývá jednak vymezením, zakotvením budovy OÚ do organismu sídla a dále především naplněním funkcí, které by reprezentativní prostor před sídlem lokální samosprávy měl plnit. O vymezení samotného řešeného pozemku se stará dvojitá zelená hranice – obvodový živý plot z listnatých keřů (habr), doplněný liniovou výsadbou malokorunných alejových stromů. Tato obvodová linie lemuje prakticky celou budovu ze západní a severní strany.

Ze strany východní je tato zelená clona záměrně přerušena v místě vstupu na poštu a u bočního (dnes hlavního) vstupu na pozemek před OÚ. Původní ostré půdorysné tvary záhonů, vizuálně odrazující od touhy vejít, jsou nahrazeny měkkými organickými tvary, jež nevytváří provozní a funkční bariéry. Prostor po stranách vstupu na poštu je pojat jako okrasná výsadba z travin, resp. okrasných keřů. Na straně východní pak zmiňovaná hranice dále pokračuje opět jako živý plot a podílí se na optickém zarámování předprostoru obecního úřadu.Při východní hranici řešené plochy se nachází ještě dřevěnou treláží lemované stání pro kontejnery na separovaný odpad, lokální turistická mapa a stojan na kola. Původní vývěska OÚ je kvůli své nadměrné prostorové dominanci navržena k přemístění na stěnu úřadu u bočního vstupu.

Nejdůležitějším prostorem, naplňujícím postrádané funkce v centru obce je „zahrada” před OÚ. Původní kosodélný tvar je napřímen a nyní vychází z kvadratické půdorysné stopy vlastní budovy. Zahrada je lemována nízkou kamennou zídkou, která ji jasně vymezuje od okolí a zároveň umožňuje vynesení roviny zahrady nad okolní mírně svažitý terén. V rámci zahrady je nově definován hlavní přístupový směr k OÚ – z jihu.

Vlastní řešení zahrady je velmi prosté až lapidární – určitým způsobem odkazuje na archetypální kompozice klášterních zahrad, resp. zahrad středověkých, přičemž toto staletími prověřené řešení zároveň plní všechny požadované funkce. Zahrada je přísně souměrná ve dvou osách – jednou je samotný jižní přístupový chodník, druhou pak druhotná linie cestičky s mlatovým povrchem a drobným odpočivným prostorem ve stínu korun stromů. Na křížení zmiňovaných os se nachází drobné „náměstíčko”, plaza lemovaná lavičkami. Uprostřed je umístěn výrazný výtvarný, případně vodní prvek. Na sekundární ose pak prvek podobného charakteru s menší kompoziční důležitostí.

Jižní stranu – opěrnou zídku lemují parkovací stání pro návštěvníky OÚ, které ve stávající koncepci návsi zcela chybí. Pamatováno je zde i na parkovací místo pro handicapované. Zahrada před úřadem je z východní a západní strany doplněna o živé ploty, dodávající tomuto místu zdravou dávku intimity. Mezi parkovacími místy a zahradou je dále souvislý pás trvalkových záhonů, které (při zachování decentního tvaru) vnáší do kompozice prostoru sezónní hravost a barvy. Podobný pruh trvalek doprovází také východní, boční přístup, kde se podílí na reprezentativním lemování této pěší cesty. Místa lemující parkovací plochy a problematická z hlediska údržby řeší plošné výsadby z půdopokryvných dřevin.