Projekt rodinné zahrady manželů Ječných ve Valdicích u Jičína pracuje se silným potenciálem komponované barokní krajiny, která je vtažena do zahradní kompozice.

Důležité místní dominanty, které oslovily i N. Sebregondiho se stávají integrální součástí navenek nenápadné a jednoduché zahrady.

Vstupní partie zahrady je řešena s využitím stávajícího živého plotu (Ligustrum) s minimálními zásahy do tohoto vegetačního prvku, které by mohly zbytečně snižovat jeho pěstební a kompoziční potenciál. Proto je vlastní vstup do objektu jen rozšířením původní excentricky umístěné branky či průchodu, přibližně proti hlavním vstupním dveřím. Vrata pro vjezd do vlastní zahrady, vlevo od domu doporučuji zachovat, s tím, že budou pojednána v jednotném duchu s ostatními dveřmi a dvířky v zahradě (vchod do sousední zahrady, vstupní vrátka psího kotce, případná vstupní branka před hlavním vchodem). Sousední zahrada, severně od řešené (zahrada klientčina bratra) je oddělena prostřednictvím živého plotu z habru, který respektuje současnou vzrostlou skupinu jehličnanů a na západním konci je opatřen průchozí zahradní brankou.

Prostor zelinářské zahrady, ovocného sadu etc., který navazuje na okrasnou a současně pobytovou část zahrady je oddělen prostřednictvím nízkého valu, terénní vlny, kopírující kruhový motiv se středem na terase, jež se opakuje v prostoru zahrady v mnoha modifikacích. V jižní části této umělá terénní nerovnosti se nachází dvojice sloupovitých jalovců, která spolu s dále popsaným systémem osvětlení vytváří jeden z hlavních kompozičních prvků použitých v návrhu.Jižní hranice zahrady je víceméně přirozená, tvořená stávajícím plotem sousední parcely s vnořeným psím kotcem a dále hmotou zde stojícího domu.

V zahradě jsou použity v zásadě dva typy vegetačních prvků: vzrostlý strom a trvalka v záhonové výsadbě. Návrh počítá se zachováním staré hrušně nedaleko terasy. Víceméně po obvodu prostoru zahrady jsou na pomyslných kruhových drahách rozmístěny v malých skupinách různé druhy javorů, počínaje Acer palmatum u parkovací plochy. Středem, ke kterému se vztahuje prakticky celá zahradní dispozice je terasa. Terasa – mezistupeň mezi interiérem a exteriérem, střet domu a krajiny (zahrady). Kruhový záhon bylin a travin s bazénem vytváří protipól kubickému objemu domu a vyvažuje jeho „hranatost”. Kruh záhonu je proražen na obvodu několika průchody. Ve východním směru je trvalkový záhon přerušen na dvou místech v souvislosti s pohledy na hlavní dominanty okolní krajiny – Trosky a Zebín. Pohledové osy jsou zdůrazněny linií světel instalovaných v trávníku a v případě Zebína – jakožto důležité lokální dominanty, jsou navíc podpořeny dvojicí sloupovitých jalovců, které uvozují tento pohled. Mezi tyto pohledové osy, které je nutno při zakládání zahrady přesně vytyčit a znovu zaměřit, je sevřeno těleso vodního zrcadla – bazénu, také ve tvaru kruhové výseče.

Jako variantu, závislou na množství financí, které bude klient při zakládání zahrady ochoten použít navrhuji v tomto vodním prvku osvětlení pod úrovní hladiny, které ještě více umocní noční dojem z pobytu na zahradě. Stejně tak by bylo možno po dosažení určité velikosti javorů (které je však nutné sázet jako vzrostlé) osadit prostory mezi nimi zapuštěnými reflektory, sloužícími pro noční spodní nasvětlování korun. Trvalkové záhony také doplňují živý plot podél uliční čáry. Jsou umístěny tak, aby neomezovaly mechanizované sečení trávníku a oživovaly pohled z domu směrem do ulice. Zvolený spon rostlin umožní jejich rychlé zapojení a tím také omezení nutné údržby na minimum.