Na rozdíl od sousedních pozemků bude vlastní dům odsunut z uliční čáry do zadního traktu budoucí zahrady, kde bude docílen příjemný odstup od většiny okolních staveb. Aby byl tento moment prakticky využitelný, je nutné prostor parcely vizuálně oddělit také od zahrad sousedících domů. Mezi parcelou a ulicí na pozemku existuje již vzrostlý živý plot, který by měl být v maximální možné míře zachován i v budoucí zahradní kompozici.
Přístup i příjezd k domu z ulice bude umožněn přes minimalizovanou vstupní/vjezdovou posuvnou bránu. Vlastní příjezdová cesta je navržena z betonové dlažby se zatravněnou spárou (např. BEST Graso). Důležité je oddělení východního souseda, v návrhu zprostředkované habrovým živým plotem s předpokládanou výškou 2 m, který bude předsazen oplocení. Západní sousedící pozemky budou odcloněny částečně opět habrovým plotem (navrhovaná výška 1,6 m) a částečně – na úrovni vlastního domu – zapojenou výsadbou keřů v kombinaci s dřevěným plotem. Severní hranice pozemku bude cloněna opět zapojenou keřovou skupinou. Severní a částečně také jižní fasáda domu bude ozeleněna popínavkou. Podstatným každodenním uživatelem zahrady bude dobrman Vojta, jemuž je zahradní kompozice do značné míry podřízena. V prostoru se tak střetávají dva zdánlivě neslučitelné koncepty: velký pes a sbírka všemožných druhů rostlin majitelky. V zahradě jsou definována celkem tři uzavřená „oddělení“, vymezená nižším plůtkem, ve kterých se přítomnost psa nepředpokládá. Prvním z těchto oddílů je sbírka rhododendronů, azalek, host a dalších stínomilných rostlin, umístěná před západní a severní domovní fasádou. V tomto prostoru bude možno realizovat i trávník vyšší kvality, než ve zbytku zahrady. Do prostoru azalkové zahrady je také umístěn malý studený skleník, navazující na dům, kde bude možno zimovat citlivější nádobové rostliny. Do azalkové zahrady vedou okna a dveře z kuchyně a pracovny/hostinského pokoje, která těmto místnostem zabezpečí příjemný pohledový rámec i možnost bezprostředního kontaktu se zelení venku. Naproti dveřím z kuchyňské komory je možno umístit venkovní sušák prádla. Malá terasa před dveřmi z komory a pracovny je lemována záhony bylinek a kořeninových rostlin, které tak naleznou přímé uplatnění při vaření. Další, plůtkem oddělenou částí je zahrada zeleninová, umístěná v jihozápadním cípu parcely. Zde se nachází skleník k rychlení zeleniny, vlastní zeleninové záhony a trojice ovocných stromů na polokmenech. Také je zde umístěn trojkomorový kompost k likvidaci organických zbytků i posečené trávy. Přístup do zeleninové zahrady je dvojí – brankami na severní a východní straně. Vnitřní pěšiny jsou pojaty jako zpevněné – dlážděné, záhony budou mírně zvýšené s obrubou z klinkeru. Třetí oddělenou částí je podlouhlé rabato – kombinovaný záhon trvalek, cibulovin a dalších květin, který lemuje po celé délce přístupovou/příjezdovou cestu k domu. Zhruba jedna třetina příjezdové cesty je poté kryta vzdušnou pergolou s popínavými rostlinami. Středobodem zahradního prostoru je altán, řešený ve stejném tvarosloví jako vlastní dům. Přístup do něj umožňuje (i v případě deštivého počasí) šlapáková pěšina, která dále propojuje altán se zeleninovou zahradou. Prostor altánu je vizuálně propojen se pobytovou terasou domu před jižní fasádou a také s výsadbou kolem jejzírka – hlavní okrasnou částí zahradního prostoru. Jako zelená protiváha hmotě domu v zahradě působí stávající ořešák u studny a nově navržený výrazný soliterní listnáč (jírovec) u vstupu. Centrální zatravněný prostor je dále doplněn malým otevřeným ohništěm a dalším ovocnanem, navazujícím na rastr ovocných stromů v zeleninové části. Pruh za živým plotem s potenciální možností tvorby výšlapů (Vojtěchovo hlídkování) je vysypán štěrkem. |